Kláštery
kontemplativního života vždy spoluvytvářely nejenom křesťanskou
kulturu, ale můžeme tvrdit, že neexistuje kultura v historické reflexi,
která by neznala tato místa modlitby, soustředění a studia spojené také
s prací. Tyto tři složky jsou vlastně zdrojem, z kterého vyrůstá
veškerá civilizace. V křesťanství jsou to vedle benediktinských a
baziliánských klášterů, které byly určeny pro muže a ženy, především pak
kontemplativní kláštery mendikantských řádů. Klášter dominikánských
mnišek v Praze sehrál velice důležitou roli v 13. i 14. století, rovněž
tak ukazují historické dokumenty, že se obnovila jeho úloha v barokním
období. Proto podporuji další růst rozvoje a obnovy přítomnosti
komtemplativních dominikánských mnišek při výstavbě nového
odpovídajícího kláštera. Současný klášter vznikl improvizací civilního
objektu po sametové revoluci.
+ Dominik Duka O.P.