Kláštery kontemplativního života vždy spoluvytvářely nejenom křesťanskou kulturu, ale můžeme tvrdit, že neexistuje kultura v historické reflexi, která by neznala tato místa modlitby, soustředění a studia spojené také s prací. Tyto tři složky jsou vlastně zdrojem, z kterého vyrůstá veškerá civilizace. V křesťanství jsou to vedle benediktinských a baziliánských klášterů, které byly určeny pro muže a ženy, především pak kontemplativní kláštery mendikantských řádů. Klášter dominikánských mnišek v Praze sehrál velice důležitou roli v 13. i 14. století, rovněž tak ukazují historické dokumenty, že se obnovila jeho úloha v barokním období. Proto podporuji další růst rozvoje a obnovy přítomnosti komtemplativních dominikánských mnišek při výstavbě nového odpovídajícího kláštera. Současný klášter vznikl improvizací civilního objektu po sametové revoluci.

+ Dominik Duka O.P.