OPznak

Projekt nového Kláštera mnišek Kazatelského řádu v Praze - Lysolajích






flag_EN flag_G

Studie nového kláštera


Urbanistickou studii celé lokality jako podklad pro nový územní plán hl. města Prahy vytvořil Ing.arch. Michal Ibl z Atelieru Všehrdova 19 s.r.o, Praha, jemuž jsme zadaly zpracování studie kláštera, ve spolupráci s Ing. arch. Jiřím Zavadilem a Ing. arch. Alenou Zavadilovou z ATELIÉRU ZAVADIL s.r.o.

Následující výkresy a vizualizace slouží především k vytvoření představy o velikosti a výšce kostela i kláštera, o přibližném počtu místností a logických vazbách mezi nimi, o zasazení celého objektu do krajiny atd. Je třeba mít na paměti, že se nejedná o hotový projekt kláštera, a že výsledná architektonická podoba stavby se bude hledat v dalšíích fázích projektu.

Dispoziční a hmotové řešení kláštera

Součástí urbanistické studie je také základní dispoziční a hmotové rozvržení kláštera v dané lokalitě. Podkladem byla mimo jiné objemová studie, vypracovaná v roce 1992 Ing. arch. Václavem Dvořákem na odlišnou lokalitu na území Lysolají. Vodítkem pro členění základních dispozičních celků a hmot navrhovaného kláštera bylo i studium historických příkladů klášterů od 8. století do současnosti a srovnávací analýza pražských sakrálních staveb.

 
 Studie člení základní funkční a hmotové celky následovně:


  • A  Veřejná kaple

  • B  Zvonice s bránou do kláštera (fortna)

  • C  Hostinský dům

  • D  Ambity a rajský dvůr

  • E  Kapitulář, infirmerie, sakristie

  • F  Knihovna, oratoř

  • G  Hovorny a sociální zázemí kostela

  • H  Refektář, kuchyně, sklad, kancelář

  • I  Cely, ateliery a dílny





  •  Na severní straně pozemku u vstupu do kláštera jsou umístěny jako tvář kláštera směrem k příchozímu a současně jako dělící hmota mezi veřejnou a soukromou (klauzurní) částí kláštera (od východu k západu) veřejná kaple, zvonice s centrálním vstupem do všech ostatních částí a hostinský dům. Tyto tři objekty, přístupné pro veřejnost, vymezují vstupní nádvoří, které současně vytváří historický urbánní prostor před kostelem - jakousi piazzu nebo nartex. Dopravní napojení kláštera na stávající zástavbu bude realizováno ze severní strany prodlouženou ulicí Žákovskou. Podél této nové komunikace, jako logické doplnění stávající zástavby, je navržena plocha pro 5 rodinných domků.

    Za touto dělící hmotou tří budov se nacházejí ambity s rajským dvorem, na které se vážou další funkční celky kláštera. Ke kapli se přimyká trakt sakristie, infirmerie (cely nemocných sester), kapitulář, knihovna a klauzurní oratoř. Vedle zvonice je umístěn trakt sociálního zázemí kaple a hovorny pro styk sester s veřejností mimo klauzuru. Na jih od hostinského domu se váže na ambity refektář, kuchyně, sklad potravin a kancelář kláštera, která je přístupná mimo klauzuru.

    V jižní části kláštera, s orientací hlavního průčelí na jihovýchod, je umístěn třípodlažní trakt cel sester se dvěma nadzemními a jedním podzemním podlažím. Cely jsou doplněny dílnami, ateliery a technickým zázemím, částečně umístěnými v suterénu, polozapuštěném do svahu. Na střeše tohoto traktu je navržena rekreační terasa s možností umístění střešní zahrady.

    Hmoty navrženého kláštera gradují od přízemních traktů kolem ambitů, přes přízemní trakty s podkrovím knihovny a refektáře, dvoupodlažní trakt hostinského domu s podkrovím a přes 2-3 podlažní trakt cel k dominantní hmotě kaple a akcentu vertikály zvonice. Tato gradace hmot se uplatňuje jak v pohledech z bezprostřední blízkosti, tak v dálkových pohledech. Volba kónického rozevření hmoty kaple-kostela uzavřená eliptickým presbyteriem kontrastuje s pravoúhlými hmotami ostatních traktů kláštera a vnáší tak viditelný rozdíl mezi sakrálním a profánním obsahem hmot.


    Přízemí 1. patro Suterén pod traktem cel Příčný řez
    (Kliknutím docílíte zvětšení příslušného plánu.)